Všechny ženy si v mysli nesou sebedestruktivní zárodky v podobě dvou pesimistických hlasů. Jedním je hlas soudce a druhým je hlas oběti. Oba hlasy jsou sourozenci stejných rodičů, strachu a sebe odmítání.
Váš vnitřní soudce neboli kritik neustále pátrá po tom, co vy nebo někdo jiný děláte špatně. Váš soudce nemá jen vysoké nároky. Má přímo nemožné nároky. Nic z toho, co děláte, neděláte dobře. Soudce se občas zaměřuje na to, co považuje za vaše fatální nedostatky, a jindy zase sleduje lidi kolem vás. Ať tak či onak, považujete-li soudcův hlas za zdroj moudrosti, jste chycená v pasti srovnávání a vzteku.
Vaše oběť, neboli Vaše část „To nezvládnu – nejsem – dost – dobrá“ se neustále pídí po souhlasu soudce, který nikdy nedostane. Oběť bude vždy vyhledávat soudce, ať už vnitřního nebo vnějšího, aby prokázala svou nezpůsobilost. Pokud hlasu oběti věříte, trávíte celé dny s pocitem bezmoci a beznaděje.
Jak můžete s radostí čistit své božské bytí, když se tak často díváte skrze soudcovy oči a slyšíte skrze jeho uši? Jak se můžete dát do díla coby válečnice, když Vaše oběť kňourá v koutě? Postoj Bohyně válečnice Vám přináší skvělou změnu přístupu:
Přestaňte na sebe nahlížet jako na zmoženou, zneužitou, nepochopenou a nemilovanou ženu nedostatečných kvalit, a začněte se vidět jako nádherný chrám, plavidlo božské ženskosti, které potřebuje celkovou, důkladnou posvátnou přestavbu…
Autor: Amara Heather Ash v knize: Zrození Bohyně válečnice