Čeho se vlastně bojíme?

Publikováno 26.12.2016 | autor Jana

Ticho a bytí v tichu, jak strašná představa! Také máte strach z ticha? Naskakuje vám husí kůže při představě, že jste doma sama a je kolem vás ticho? Nehraje rádio, televize, nečekají vás doma děti, zvířátka ani partner?

Pak se pravděpodobně bojíte své vlastní mysli.

Ticho samo o sobě neubližuje, ale dává prostor našim myšlenkám, které často dokáží být velice děsivé. Najednou se ukazují všechny naše starosti, potlačené emoce a obavy.

ČEHO SE VLASTNĚ BOJÍME?

Je důležité si na tuto otázku odpovědět a uvědomit si, z čeho naše strachy pramení.Mohou to být nepříjemné vzpomínky z dětství, nebo se jen mohlo stát něco nepříjemného v průběhu dne. Pokud jsme je nevyřešily, tak stres a napětí jsou stále schované uvnitř nás.

Negativní emoce, které z daného konfliktu či stresu vznikly, se projevují jako vnitřní napětí a strach. U nás žen se často ukládají do oblasti podbřišku a pánve, kde sídlí naše ženství. Jsou zde také zakořeněné naše instinkty a pudy, zkrátka první čakra.

Proto signály jako je strach, napětí a stres nepřehlížejte a vnímejte je jako upozornění. Upozornění na to, abychom otevřely svá srdce a vyléčily zranění. Ať už strach pramení z čehokoliv je důležité odpustit. Odpustit člověku, který nás zranil, bolestivé situaci a hlavně samy sobě.

Často na sebe klademe obrovské nároky a vnitřně se tlačíme do mnohých aktivit, kterépotom nestíháme a vyčítáme si to. A právě v tichu vyplouvají tyto pocity na povrch. K odpuštění nám může pomoci vizualizace a nebo meditace „odpuštění“.

Úžasná je na to menstruační fáze!

Také menstruační fáze, kdy se čistíme, je velice dobrým obdobím pro odpouštění a hluboké vhledy. To je pro nás ženy obrovská výhoda. Přirozeně se čistíme každý měsíc. Využijte proto tuto dobu jako očistu i pro své emoce.

JAK OD SEBE UTÍKÁME?

K tomu, aby opravdu mohlo dojít k odpuštění, si musíme nejdříve uvědomit, že máme odpustit. A tomu zase předchází vědomí, že se nám do mysli vkrádají nepříjemné a negativní myšlenky, že cítíme stres a vnitřní napětí. Pokud si toto uvědomíme, teprve poté s tím můžeme začít vědomě pracovat.

Často utíkáme před hlasy svého srdce a přepadne nás „ta naše závislost“. Každá máme nějakou… věřte mi. 😉 Ať už je to koukání na televizi, sjíždění FB pořád dokola, přejídání, kouření, pití alkoholu či sex (což bývá spíše u mužů) a možná nadměrné uklízení?

Jak to máte vy?

Nicméně všechny tyto malé závislosti jsou cestou, jak utíkáme před nepříjemnými pocity. Zkuste se vždycky zaměřit na své myšlenky a emoce, které máte těsně před tím, než do toho „zase spadnete“. Vnitřně si je prožijte a uvědomte si, co vás trápí. Proč nedokážete setrvat jen samy se sebou.

JAK SI S NÁMI HRAJE NAŠE MYSL?

Možná jste si všimly toho, že naše mysl je taková lumpice, která zkouší narušit napojení na nás samotné, naše bytí a vnitřní intuici. Zakrývá hlas našeho srdce. Stále se nám vynořují různé myšlenky, nesmyslné příběhy a žijeme život svých myšlenek, které nejsou reálné.

Když se poté stane, že se ocitneme v tichu, začíná se nám dělat nevolno. Přitom ticho je pouhá nepřítomnost zvuků. Dává prostor našim myšlenkám, aby vstoupily do popředí a začaly řídit naše tělo, naše emoce a tím i náš život.

Učme proto svou mysl, že jí máme k tomu, aby se nám žilo lépe. Učte jí, že jste hodnotná žena a že jí máte k tomu, aby vás upozornila na nebezpečí. Ne k tomu, aby vám brala pozornost od vašeho těla a dechu.

Naučte se být samy se sebou a nic vás nepřekvapí.

Budu ráda za sdílení vašich příběhů a za komentáře.