Co možná o dechu ještě nevíme…

Z tohoto postoje budete vycházet nejen v tomto cvičení, ale ve všech cvičeních která budete dělat ve stoje. Pokud se vám bude zpočátku jevit poněkud nemotorný, nevšímejte si toho. Čím déle jej budete cvičit, tím lépe mu vaše tělo bude rozumět a vy brzy zjistíte, že jste schopni se uvolnit mnohem lépe než při normálním postoji. Základní postoj vás navíc spojí se zemí a poskytne vám pevnou základnu pro experimentování. Postavte se, mírně pokrčte nohy v kolenou, chodidla dejte souběžně ( přibližně na šířku ramen od sebe ) a paže nechte volně viset podél těla. Mírně se předkloňte v kříži tak, aby kostrč směřovala k temeni a záda zůstala rovná. Kolena pokrčte tak, abyste je měli přibližně nad chodidly. Ucítíte jak se vám otevírá tříselná krajina a hráz mezi řití a genitáliemi. Uvolněte ramena a hrudní kost a zároveň si představujte, že vám něco táhne hlavu vzhůru a že se vám natahuje krk.

Jakmile jste v této pozici, uvědomujte si co nejvíc částí svého těla. Potom soustřeďte část pozornosti na svá chodidla. Vnímejte různé části chodidel na podlaze – pět prstů, bříška pod palcem a prsty, paty a celé okraje chodidel. Když cítíte, jak se svaly na chodidlech uvolňují, představujte si, že celou svou vahou klesáte do země. Pak se začněte mírně houpat na chodidlech, od bříšek pod prsty až k patám. Vnímejte, jak se změnou pozice uvolňují a stahují svaly na chodidlech, nohách a pánvi. Vnímejte pohyb zad, hrudi a krku. Nyní přenášejte váhu těla z jednoho chodidla na druhé. Snažte se vnímat, jak se vám svaly v jedné noze uvolňují, zatímco se svaly v druhé noze stahují. Snažte se vnímat co nejvíc pohybů. Tímto způsobem pokračujte alespoň pět minut. Pak stůjte v klidu po dobu jedné až dvou minut a vnímejte své pocity.

Pohodlně se posaďte na židli, nebo na polštář na podlaze, a dejte nohy křížem. Zavřete oči a uvědomte si, jak sedíte. Uvolněte a narovnejte páteř a o nic se neopírejte. Boky byste měli mít výš než kolena. Mírně se houpejte na „sedacích kostech“ dopředu a dozadu, dokud nenajdete správnou rovnováhu. Neseďte na kostrči. Tato oblast, plná nervů, je jedním z hlavních energetických center vašeho těla. Sezení na kostrči má zhoubný účinek na vaši pozornost a na vaše zdraví. Když cítíte že vám vám během cvičení tuhne páteř, mírně se zhoupněte na sedacích kostech a páteř uvolněte.4. Prohlubujte své vnímání

Jakmile jste našli pohodlnou, ale vzpřímenou pozici, uklidněte své myšlenky a pocity. Tohoto „vnitřního uklidnění“ dosáhnete tím, že si začnete uvědomovat celkový pocit svého těla. Uvědomujte si váhu a tvar svého těla. Když si jasně uvědomujete svou váhu, začněte vnímat svoji kůži. Jakmile vnímáte vibrace kůže, uvědomujte si vnější strukturu svého těla a všechna napětí v této struktuře. Uvědomujte si jak sedíte a prohlubujte své kinestetické a organické vědomí. Až se vaše citlivost zvýší, začnete vnímat své pocity jako druh substance nebo energie, skrze kterou můžete přímo vnímat atmosféru svého vnitřního života.

Až se vaše vnímání stane ostřejším, začnete si uvědomovat, jak se vám v hlavě tvoří myšlenky a city ještě předtím, než zaujmou celo vaši pozornost. Nechte je přicházet a odcházet, aniž byste se snažili je analyzovat nebo posuzovat. Uvědomujte si je jako součást reality přítomného okamžiku.

Když se vaše vnitřní pozornost prohlubuje a stabilizuje, začněte si více uvědomovat svůj dech. Vnímejte všechny pohyby a pocity s dechem spojené. Uvědomujte si všechny pohyby spojené s nadechováním a vydechováním a jejich omezení v kontextu vědomí celého těla. Všímejte si, jak váš dech ovlivňuje váš celkový pocit. Nesnažte se vůbec nic měnit. Cvičte tímto způsobem alespoň patnáct minut. Toto cvičení můžete dělat každé ráno nebo večer po dobu jednoho až dvou týdnů. Potom přistupte k dalšímu cvičení.

Náš dech má vliv na všechny hlavní orgány. Většina z nás si však své vnitřní orgány neuvědomuje. Jen málo z nás zná jejich umístění v těle. Musíme si uvědomit, že ačkoli jsou vnitřní orgány a tkáně dobře vybaveny nervy, vjemy v těchto oblastech nejsou tak silné jako vjemy v oblastech blíže povrchu těla, zejména kůže. Například bolest v určitém orgánu je často přenášena míšními nervy do jiného místa, takže se zdá, že ji cítíme pod povrchem kůže. Je známo, že srdeční potíže často cítíme nejdřív v pažích, ramenou a krku, ale už tak dobře známo není, že bolest v děloze nebo slinivce břišní cítíme v bederní krajině, bolest v ledvinách cítíme v tříselné krajině, bolest bránice v ramenou.

Zaujměte základní pozici v sedě. Představujte si a vnímejte umístění svých vnitřních orgánů. Když si představujete určitý orgán, snažte se jej nahmatat rukou. Začněte nejjednodušším orgánem- tenkým střevem (v krajině pupeční). Pak přejděte k játrům ( na pravé straně hrudního koše ), pak k žaludku, slinivce břišní a slezině ( které jsou na levé straně hrudního koše). Potom si představujte svůj tračník a tlusté střevo. (Tračník začíná na konci tenkého střeva poblíž kyčelní kosti, stoupá po pravé straně břicha a tam se obrací kolem jater. Odtud přechází mezi hrudní kostí a pupkem na druhou stranu těla, obrací se za žebry na levé straně trupu a klesá směrem k levé kyčli. Poblíž kyčle se obrací ke středu těla a vede do konečníku.) Nyní se soustřeďte na srdce ( více méně uprostřed hrudi), plíce (na obou stranách srdce) a ledviny (chráněné po obou stranách dolními žebry). Když ohmatáváte tyto oblasti, vnímejte, jak se vám uvolňují svaly a tkáně kolem těchto orgánů. Každý orgán vnímejte alespoň několik minut.

Nyní si položte ruce na dolní část hrudi, spodní hranou každé ruky se dotýkejte spodní strany žeber a spojte konečky prostředníků na dolním kraji hrudní kosti. V této oblasti je přední část bránice připojena k žebrům. Střední část bránice je o něco výše, přibližně v úrovni bradavek. Sledujte svůj dech. Vnímejte, jakým směrem se bránice pohybuje při nadechování a vydechování. Nedýchejte násilně. Nesnažte se nic změnit. Jen si uvědomujte svůj dech. Nyní si položte ruce na pupek. Cítíte při nadechování nějaký pohyb uvnitř břicha? Nyní si dejte ruce na dolní žebra na přední straně těla. Jaké pohyby cítíte při nadechování? Jaké při vydechování, Nyní si položte ruce na dolní žebra na obou stranách těla. Co se děje, když se nadechujete? Když vydechujete? Nyní si dejte ruce na kříž v oblasti ledvin ( naproti žaludku, mezi druhým a třetím bederním obratlem ). Cítíte nějaký pohyb při nadechování a vydechování? Nyní si položte ruce na horní část hrudníku. Vnímejte co se děje, když nadechujete a vydechujete. Uvědomujte si všechna napětí a omezení ve svém dýchání. Každé oblasti věnujte alespoň dvě nebo tři minuty.

Nyní cvičení opakujte. Tentokrát však vnímejte své pocity hlouběji. Vnímejte pohyby svého dechu a představujte si, jak ovlivňují vaše vnitřní orgány. Položte si ruce na střední část hrudi jako v předešlém cvičení. Cítíte při nadechování tlak bránice na vaše vnitřní orgány? Na které? Co se děje, když vydechujete? Nyní si dejte ruce na pupek. Co se při nadechování a vydechování děje v oblasti tenkého střeva? Nyní si dejte ruce na dolní žebra na přední straně těla. Vnímejte co se děje v oblasti ledvin na pravé straně těla a v oblasti žaludku a slinivky na levé straně. Pokračujte ve stejném pořadí jako v předešlém cvičení.

Nyní cvičení opakujte. Tentokrát vnímejte pocity tepla, chladu, sucha nebo vlhka kolem jednotlivých orgánů. Zároveň si uvědomujte všechny své emoce. Nesnažte se je analyzovat ani posuzovat. Jan je vnímejte. Je to, jako byste širokoúhlou čočkou svého vnímání brali vnitřní momentky svého vnitřního vědomí. Tohle je základní cvičení – cvičení, které byste měli dělat každý den. Až se naučíte brát vnitřní momentky svého vědomí v klidných situacích, zjistíte, že to děláte spontánně, i když jste mezi lidmi. Buďte však trpěliví. Naučit se sledovat vzájemné vztahy mezi dechem, tkáněmi, orgány a emocemi je důležitým krokem při sebeléčení. Nejen že vám to pomůže uvědomit si nevědomé postoje, které vyvolávají stres ve vašem životě, ale také vám to usnadní tyto postoje překonat. Většina následujících cvičení bude vycházet z tohoto cvičení organického vědomí.

Jak jsme již viděli, jedním z klíčů k našemu zdraví a celkové pohodě je prohlubování vnitřní pozornosti a vědomí. Bez schopnosti ovládat vnitřní vědomí nemají dechová cvičení příliš velký účinek. Jeden uznávaný mistr čchi-kungu a čínského lékařství píše: „Pozornost je jak vědomí, tak činnost mozku pod tímto vědomím. Ovládání pozornosti nám pomáhá udržovat rovnováhu energie čchi. Nalezení této rovnováhy je klíčem k úspěšnému užívání čchi-kung za účelem odstranění nemocí, posilování těla, prodloužení života a zvyšování inteligence.“ Dechová cvičení musíte dělat zcela vědomě, ale bez úsilí. Nesmíte se snažit dosáhnout nějakého výsledku, o němž si myslíte, že byste ho dosáhnout měli. Po každém cvičení odpočívejte, abyste si uvědomili jeho blahodárné účinky.

Stůjte nebo seďte v klidu. Několik minut sledujte svůj dech a pak si položte ruce na pupek. Při nadechování si představujte, že dýcháte nosem skrze dlouhou úzkou trubici do balonu za vaším pupkem. Balon se zvětšuje spolu s vaší břišní krajinou. Při vydechování se balon zmenšuje a vy máte pocit, jakoby vzduch byl pomalu vytlačován zpátky trubicí a ven nosem. Je jasné, že vzduch, který vdechujete, jde do plic, nikoliv do břicha. Ale „pocit“ proudění vzduchu z nosu do břicha vám uvolňuje břišní svaly a tkáně a pomáhají bránici tlačit na břicho a masírovat vnitřní orgány. Při tomto cvičení uvolněte ramena a hrudník. Nic nedělejte násilně. Prostě si představujte zvětšování a zmenšování balonu ve svém břiše. Zároveň vnímejte pohyb bránice při nadechování a vydechování.

Abyste pohyb bránice vnímali lépe, lehněte si na záda, mírně pokrčte nohy v kolenou, chodidla položte trochu od sebe na podložku a paže podél těla. Při nadechování si představujte, jak se vám balon v břiše zvětšuje. Na konci nádechu zadržte dech a nedovolte, aby vzduch unikal nosem nebo ústy. Pak bez dýchání pomalu zplošťujte břicho a přesunujte balon vzduchu do hrudi. Zároveň si uvědomujte, jek se vám bránice pohybuje vzhůru. Pak zplošťujte hruď a přesunujte balon zpátky do břicha. Zároveň vnímejte pohyb bránice. Balon několikrát přemístěte z břicha do hrudi a zpátky. Pak několik minut odpočívejte a sledujte změny svého dechu. Cvičení dvakrát nebo třikrát opakujte.

Lehněte si na záda, ruce položte na dolní žebra po obou stranách hrudního koše a při nadechování si uvědomujte rozšiřování balonu na obě strany hrudníku. Při vydechování se žebra vracejí do původní polohy. Tímto dýcháním pomáháte bránici pohybovat se hlouběji do břicha, neboť dno bránice je připevněno k dolním žebrům. Abyste pohyb hrudního koše cítili ještě lépe, lehněte si na pravý bok, položte hlavu na pravou paži a levou dlaň na levou stranu dolní části hrudního koše. Představujte si, že dýcháte do levé části hrudního koše. Nadechujte a vydechujte v této pozici asi patnáctkrát až dvacetkrát a pak si opět lehněte na záda.Vnímejte několik nádechů a výdechů – a všimněte si rozdílu mezi levou a pravou stranou hrudního koše. Potom si lehněte na levý bok, položte hlavu na levou paži a pravou dlaň na pravou stranu dolní části hrudního koše. Dýchejte do pravé části hrudního koše. Po patnácti až dvaceti nadechnutích a vydechnutích si opět lehněte na záda, dýchejte do obou částí hrudního koše a vnímejte změny svého dechu.

Opět si pohodlně sedněte nebo stoupněte. Ruce si dejte na obě strany páteře v kříži ( konečky prstů se dotýkejte páteře ) přímo naproti pupku. Taoisté říkají oblasti mezi druhým a třetím bederním obratlem „dveře života“, protože to je bod mezi ledvinami, kde je soustředěna naše sexuální esence. Tuto oblast je důležité stále udržovat uvolněnou a teplou. Při nadechování si představujte, jak se balon naplňuje vzduchem a vytlačuje vám kříž ven. Při vydechování se vám kříž zase vrací do původní polohy. Dýchejte tímto způsobem po dobu dvou až tří minut. Abyste v procesu dýchání lépe vnímali pohyb kříže, sedněte si do dřepu. To vám pomůže otevřít křížovou krajinu a navíc to posiluje celkové zdraví. Když si sedáte do dřepu, nechte paže volně před sebou a vnímejte pohyb kříže. Tato pozice automaticky uvolňuje nejen křížové svaly, ale také dolní část bránice, která je připevněna k bederní části páteře. Také vám čistí a energizuje ledviny. Máte-li potíže sednout si do dřepu, můžete zůstat stát a předklonit horní část trupu a podepřít se rukama o kolena. Jakmile cítíte, že se vám křížová krajina roztahuje a stahuje, vraťte se zpět do pozice vsedě nebo ve stoje a dovolte své „organické paměti“, aby vám napomohla vnímat proce dýchání v této pozici.

Vsedě nebo ve stoje vnímejte všechny tři oblasti zároveň. Uvědomujte si celý prostor ohraničený pupkem, stydkou kostí a křížem. Při nadechování vnímejte, jak se vám balon se vzduchem roztahuje zároveň dopředu, dozadu i do stran. Při vydechování vnímejte, jak se balon zmenšuje. Dýchejte klidně a bez námahy. Vnímejte, jak se balon naplňuje a vyprazdňuje. Vnímejte, jak se vám bránice při nadechování pohybuje dolů a při vydechování nahoru. Po několika minutách zapomeňte na balon a prostě vnímejte teplou kouli energie v břiše, která se roztahuje a stahuje. Uvědomujte si, že i když vám vzduch nejde do břišní dutiny, „něco“ tam přece jde. Podle taoistů je to krev a energie čchi. Tímto způsobem dechu energizujete dolní tan tien. Toto cvičení můžete dělat několikrát denně.

Energii, kterou přijímáme z jídla, vody a vzduchu, se říká „druhotné čchi“. Tuto energii přijímáme z vnějšího světa, abychom mohli fungovat. Hlavním centrem této energie je střední tan tien, umístěný v krajině solární pleteně, která je centrem našeho emočního života. Kvalita této energie závisí na kvalitě jídla, které jíme a na vzduchu který dýcháme. Proto taoisté nejen zdravě jedí , ale také zdravě dýchají. Jak jsme viděli, správné dýchání má mnoho dalších blahodárných účinků. Například břišní dýchání má velký vliv na zažívání, protože podporuje peristaltický pohyb, krevní oběh a zažívání. Také pomáhá otvírat tkáně kolem solární pleteně a podporuje proudění energie v této krajině. Když je energie v této oblasti zablokovaná nebo slabá, můžeme mít panické pocity, cítit se omezení v jednání a neschopní riskovat. Můžeme mít také pocit, že nás nikdo nemiluje nebo že sami nejsme schopni milovat nebo že nás druzí neustále odsuzují. Břišní dýchání – zejména pomalé, dlouhé a hluboké – spojené s některými cvičeními vědomé pozornosti, nám také pomáhá přijímat energie Země, přírody a nebe. Aktivuje náš parasympatický nervový systém, který uklidňuje náš mozek i tělo. To umožňuje naší vnitřní pozornosti jasně vnímat vibrace a proudění energie v našem těle i kolem nás, které obvykle nevnímáme.

Stůjte nebo seďte v klidu a několik minut sledujte svůj dech. Pak si položte ruce na břicho a vnímejte, jak se vám koule energie v břiše zvětšuje při nadechování a zmenšuje při vydechování. Vnímejte pocity hluboko v tkáních břicha. Při nadechování si představujte, jak se vám koule energie rozšiřuje od pupeční krajiny až do solární pleteně ( umístěné mezi pupkem a dolním okrajem hrudní kosti ). Při vydechování vnímejte, jak se vám stahuje pupeční krajina a solární pleteň. Když začnete vnímat své vnitřní pocity, váš dech se postupně zpomalí. Položte si ruce na solární pleteň a mírně se předkloňte v pase. Všimněte si jak na to reaguje váš dech. Několikrát to opakujte. Potom se opět narovnejte a soustřeďte svoji pozornost na krajinu kolem solární pleteně. Sledujte, jak se při každém nádechu roztahuje a při každém výdechu stahuje. Takto cvičte několik minut.

Když cítíte, že se vám solární pleteň otvírá, představujte si, jak vám vzduch proudí nosem a solární pletení do dolního tan-tienu. Představujte si proud vzduchu jako dlouhou hedvábnou šňůru, která spojuje celou přední část vašeho těla od nosu až k břichu. Vydechujte ústy. Ústa mějte přivřená a vydechujte pomalu, klidně a stejnoměrně. Před každým nadechnutím vydechněte všechen vzduch z plic. Při vydechování si představujte, že s dechem odchází všechno napětí z břicha, solární pleteně a hrudi. Tímto způsobem dýchejte po dobu deseti minut. Soustřeďte se především na oblast kolem solární pleteně. Představujte si, že měkne, jako by se rozpouštěla. Nedýchejte násilně, jen vnímejte vibrace v sobě a kolem sebe. Tímto způsobem pokračujte po dobu patnácti až dvaceti minut.

Slovo šen se obvykle překládá jako duch nebo vyšší mysl. Je to druh energie v lidském těle. Ačkoli šen může být buď prvotní nebo druhotný, v tomto článku nebudeme rozlišovat mezi jednotlivými druhy. Tato energie, někdy nazývaná jako „hvězdné čchi“, je soustředěna v horním tan-tienu, v energetickém centru mezi obočím v mozku – přesněji v oblasti hypofýzy. Toto centrum ovládá základní energii mysli. Šen je světlo vědomí, které nám v bdělém stavu vyzařuje z očí. Když je tato oblast otevřená a energizovaná, máme silnou intuici a pocit dokonalosti. Když je zavřená, nejsme schopni se soustředit a jsme nerozhodní. Mnoho čínských lékařů odmítá léčit lidi s příliš slabým světlem šen, protože bez dostatečné úrovně „ducha“ je léčení nemožné.

Určité množství energie šen se přirozeně produkuje v našem organismu. To však není vždy dostatečné k udržení zdraví a už vůbec ne k duchovní nebo psychologické transformaci. Šen lze však vědomě posílit. Toho můžete dosáhnout transformací životní energie v jemnější energii vědomí. Ta závisí do značné míry na naší schopnosti udržovat spojení se svým dolním tan-tienem prostřednictvím dýchání. Hluboké břišní dýchání nám nejen pomáhá přivádět životní sílu do vyšších center, kde se transformuje, ale také uklidňuje naši mysl. To je velmi důležité, protože jak ukazují vědecké výzkumy, „Intenzita mozkové činnosti u dospělého člověka je desetkrát vyšší než intenzita činnosti jakékoli jiné tkáně. Mozek spaluje desetkrát víc kyslíku a produkuje desetkrát víc kysličníku uhličitého než zbytek těla.“

Tato intenzivní mozková činnost ovlivňuje celé tělo, aktivuje nervy, hormony, svaly, tkáně a orgány. Když uklidníme svou mysl – když jsme schopni zpomalit zbytečnou duševní a emoční aktivitu (např. kritizování, sebelítost) – buňky a tkáně mozku a těla mohou odpočívat a obnovovat se. To zvyšuje celkovou hladinu energie v našem organismu. Když energie dosáhne určité intenzity a když jsme schopni ji vnímat, začne následně docházet k přirozené transformaci v jemnější energii šen. Vyšší úroveň energie nejen podporuje léčení a zvyšuje pohodu, ale je také základem psycho-spirituálního růstu.

Seďte nebo stůjte v obvyklé pozici a uklidněte svoji mysl. Uvědomujte si co největší množství svých orgánů a jejich funkce. Po deseti až patnácti minutách soustřeďte svou pozornost na oblast pod pupkem a představujte si, jak se koule energie při nadechování zvětšuje a při vydechování zmenšuje. Jakmile si uvědomujete tuto oblast, soustřeďte svou pozornost na horní tan-tien mezi obočím. Vnímejte uvolňování očních svalů. Vnímejte, jak se vám uvolňuje oblast kolem očí. Budete mít pocit, jako by se něco tuhého rozpouštělo. Uvědomujte si všechny své pocity a myšlenky. Neulpívejte na nich, jen je sledujte a nechte je přicházet a odcházet.

Jakmile cítíte, že se oblast mezi vašim obočím otevřela, začněte skrze ni dýchat přímo do mozku. Nepřestávejte si přitom uvědomovat své hluboké břišní dýchání. Vnímejte jemné vibrace nebo pohyb v této oblasti. Nevěřte svým záporným myšlenkám, které vám nepochybně budou říkat, že není možné dýchat do mozku. Prostě to zkuste. Přesvědčte se sami. Tímto způsobem cvičte po dobu deseti minut. Když jste připraveni skončit, soustřeďte svou pozornost na dolní tan-tien. Představujte si, že se tam hromadí všechna energie, kterou jste získali. Několik minut klidně dýchejte a pak cvičení ukončete. Až budete přemýšlet o důsledcích myšlenek a cvičení, nelamte si hlavu tím, že si nepamatujete všechny technické výrazy. Důležité je uvědomit si, že harmonické fungování vašeho těla závisí na různých energiích přicházejících z vnitřního i vnějšího světa a na přenášení těchto energií dechem do těch míst v těle, kde mohou být uloženy a transformovány. Po několika týdnech cvičení začnete cítit novou vitalitu a otevřenost, zejména v břiše, v solární pleteni a v obličeji. Uvědomujte si tento pocit. Dovolte mu rozšířit se do celého těla. Uvědomujte si jej co nejčastěji.

1. Posaďte se pohodlně a umístěte natažené ruce v klíně. Dlaně rukou jsou otevřené a prsty uvolněné.
2. Nadechněte se pomalu nosem do břicha a pak vydechněte hluboce z břicha.
3. Udělejte to několikrát a mentálně uvolněte napětí s každým výdechem.
4. Přeneste pozornost na špičku ukazováčku levé ruky.
5. Hned jak zachytíte normální dech, prostě nechejte pozornost pomalu přebíhat ze špičky k základně ukazováčku.
6. Když vydechujete normálně nosem, nechejte energii pobývat v ukazováčku a vraťte se pozorností na jeho špičku. Opakujte postup zase s dalším dechem.
7. Když pociťujete tíži nebo teplo vyvíjející se v levém ukazováčku, porovnejte to s pravým ukazováčkem, kde ještě neděláte žádné kostní dýchání. Pomůže to rozvoji schopnosti hlubšího cítění a rozpoznání vnímání kosti.
8. Jak se levý ukazováček stává teplejším nebo těžším pokračujte stejným dýchacím postupem v dalších prstech levé ruky, jeden po druhém nebo ve všech současně.
9. Vzhledem k tomu se levá ruka stává teplejší a těžší v porovnání s pravou rukou, kde se ještě žádná praxe neprováděla.
10. Když se rozhodnete začlenit do praxe pravou ruku, jednoduše reprodukujte pociťování v levé ruce do pravé nebo začněte znovu prst po prstu.
11. Jakmile pociťujete jako těžké obě ruce, pokračujte stejnou praxí, ale výš a výše rukama dokud necítíte to samé až v ramenou.
12. Na kostní dýchání nohami je nejlepší si sundat boty a všechno těsné oblečení a vést uvědomění nahoru prsty, buď prsty samostatně, nebo všemi společně až ke kotníku.
13. Pro dýchání nahoru páteří začněte na špičce křížové kosti a stoupejte uvědoměním nahoru páteří, výš a výše, dokud nedosáhnete základnu krku a nerozvinete stejný pocit tepla a tíhy.
14. S postupem praxe se tělo uvolní a hrubé dýchání nosem se může stát víc a více subtilním. Nesnažte se násilím vrátit zpět do hrubého, spíše ho ponechte subtilní a klidné. Pokračujte ve vedení pozornosti vzhůru kostmi.
15. Nakonec je možné dělat kostní dýchání celou kostrou, tj. včetně zubů.
16. S postupem praxe zkoušejte dýchat celým tělem najednou, vsakujte do sebe jako houba.
17. Vyžadujete-li specifickou znalost kostí, pak je vhodné pracovat s anatomickým schématem kostry, aby se energie vedla přesněji.