Pokud ti nestačí to, co ti vesmír posílá, pokračuj v práci na sobě samém, aby ses stával více světlem, více láskou. Neboť podle zákona rezonance můžeš do svého života přitáhnout jenom to, co obsahuje přibližně tolik světla a lásky jako ty sám.
~ Antoine de Saint-Exupéry
Moje cesta byla dlouhá a plná hledání. Hledání tam… někde venku… Jak to většinou bývá, i mne přivedly zdravotní problémy k rozhodnutí a odvaze podívat se do vlastní duše. Dlouho jsem své pocity nevnímala, považovala jsem za důležité vše kolem sebe, děti, rodinu, práci. Holčička uvnitř mne však z toho byla velmi smutná, cítila se odstrčená, neviděná a nemilovaná. Vše se promítalo do mého života jako věrné zrcadlo a já k tomu zaujímala svůj nezralý dětský postoj. Hledala jsem venku co mi chybělo uvnitř – pozornost. Urážela jsem se, trucovitě dupala a bojovně obhajovala své území. Bolelo to. Postupně jsem uviděla, co všechno mám hluboko v sobě ukryté a nepovšimnuté. Uvědomila jsem si, co mě těšilo nejvíce, jako dítě. Dala jsem tedy znova volný průchod svým touhám a dětským pocitům, dovolila jsem se projevit otevřeně navenek. Hurá, cesta z venku dovnitř byla otevřena…
Začala jsem pravidelně malovat a radovat se z tvořivosti !
Uvědomila jsem si, že stejně jako já, to má většina lidí kolem mě. Začala jsem se dívat očima jejich zraněného vnitřního dítěte. Chápajícíma očima. Uvědomila jsem si svou cestu, cestu umělecky vyjádřit své pocity a moudrost ukrytou v duši, která rezonuje vždy pravdivě se vším, co je s ní v souladu. Stačí se naladit, poslouchat a dívat, kam mě vede. Situace i lidé pak přicházejí vždy ve správný čas, lehce mě posunou o krok dál. Již nespěchám, učím se vnímat přítomný okamžik, co mi sděluje a cítí má duše. Učím se na ni naladit a být vědomě v kontaktu sama se sebou. Toto mi přináší vnitřní rovnováhu, lehkost a klid do života.
„Až zdoláme hory pochyb a sebe odmítání, naskytne se nám odměnou
úžasný pohled na dílo Stvořitele.“
Malování mi přineslo spoustu cenných hodnot, zdánlivě spolu nesouvisejících a přitom velmi důležitých na mé cestě. Vzhledem k propojenosti se všemi a vším i můj život se rozvíjí v souladu s tím, na co zaměřuji svou pozornost a kam se převážně obracím ve svých myšlenkách. Velkou důležitost přikládám naplnění potřeby mého vnitřního dítěte a léčivému odblokování jeho kreativity, které se mi skutečně promítlo do života. Slovo léčivé se mi jeví nejvíce výstižné, jelikož mnoho lidí a vlastně celou společnost trápí nemoci, deprese a strachy, které právě ze zablokované energie pochází. Je otázka, čemu slouží ustrašení a nemocní lidé? Takoví lidé se dají lépe ovládat, lépe se jim podsune a vnutí, to co se někomu hodí. Toto u tvořivého a originalitou hledajícího člověka dost dobře nejde. Je to pro mě výzva!
Život připravuje rám, maluješ však ty. Nepřijmeš-li zodpovědnost za namalování obrazu, namalují za tebe jiní.
Když si dovolím poodstoupit a sledovat dění kolem, vyplouvá na povrch spousta souvislostí, které mi dříve byly skryté. Věřím, že uvolněním ruky při malbě, pozorováním detailů či soustředění na míchání barev velmi úzce souvisí i s uvolněním a jasnějším vnímáním skutečnosti, PRAVDY i se všemi důležitými aspekty. Toto mě baví, pomáhá vidět za závoj, nebýt pouze loutkou v cizích rukou, být tu sama za sebe a rozhodovat o svých záležitostech. Nebýt manipulována a nemanipulovat, udržet si lépe své hranice, být srozumitelná ve svém projevu k okolí, jasně a přímo říkat co se mi nelíbí, nezametat nic pod koberec pro zdánlivý klid. Učím se citlivě sdělit a přitom nezranit, učím se naslouchat, být ohleduplná a laskavá k sobě v tom směru, že již nejdu proti sobě a své duši. To je cesta do nemoci – nemít moci nad sebou. Tím si každý prochází tak dlouho, dokud nepochopí, že bojem sám se sebou ztrácí životní sílu a postupně zdraví. Naučila jsem se říkat NE. Pochopila jsem, že měnit okolí je nemožné, mohu změnit jen svůj přístup k dané situaci či osobě. Rozhodla jsem se proto vzít zpět svou odloženou sílu, moc a zodpovědnost za svůj život. Vzala jsem si zpět svou vnitřní ženskou sílu pro sebe, plynu s proudem. Tuto sílu vkládám do své vlastní práce, do obrazů. Umožnilo mi to naskočit na správnou vlnu, vlnu originálního a tvořivého života.
Vědomě proměňuji svou přecitlivělost, která je zraňující, ve tvořivou sílu, která je léčivá.
Čím déle se věnuji malbě, tím více inspirace mi přichází do života. Potkávám další tvořivé lidi, sdílím své zkušenosti. Věci a situace se skládají a jdou mi téměř naproti. Může se zdát, že se to všechno děje náhodou 
já to vnímám jako krásnou vlnu, na kterou jsem se posadila. Nechám se unášet s proudem, nepádluji proti směru. Jedu s větrem v zádech a jen sleduji své pocity. Učím se poznat, co chci a co ne, co se mi líbí a co ne. Učím se to prostřednictvím malby a to mi pak doslova prorůstá i do života. Učím se říkat ANO a NE poctivě sama k sobě. A to je správná cesta mé duše. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, co vlastně chci v životě dělat a čemu se chci věnovat. Dnes už vím, že se mohu věnovat pouze tomu, co mi přináší radost a další inspiraci, co mě jednoduše posouvá tam, kde se cítím dobře a bezpečně. Okruh umělců v mém životě se rozrůstá a tak se vzájemně podporujeme a učíme oceňovat jeden druhého a tím vlastně i sami sebe. Další veliká PRAVDA je v tom, že pokud nedokážu ocenit skutečně sama sebe, neocením a nevážím si nikoho ani kolem sebe. Je to dávno známá skutečnost, ale až plným projevením se v mém životě a tvorbě jsem sebelásku lépe pochopila a zažila. Svoji cenu si určuji sama a okolí mi ji velmi jasně zrcadlí zpět.
Buď sám sebou – všechny ostatní role už jsou obsazené.
Oscar Wilde
Dovoluji si Vám rovněž nabídnout k procítění léčivý efekt vlastních olejových obrazů. Tyto neléčí konkrétní zdravotní problém, ale otevírají v člověku na mimosmyslové úrovni jeho nezpracovaná témata a pomáhají, aby si je otevřel, sám je pochopil a uzdravil se skrze toto pochopení. Ocitne se tím na vibraci obrazu, otevře se mu a dá podprahovou informaci, kde potřebuje léčit. Toto je zkušenost na mé cestě s malbou obrazů, tvořených intuitivně, s láskou, srdcem. Obrazy mi velmi pomohly a stále pomáhají otevírat další a další témata ke zpracování, mému posunu a osobnímu růstu. Je mi velkou ctí se o tuto zkušenost s Vámi podělit. Dnes již nepochybuji o tom, že kde je touha, je i talent. Každý si může vyzkoušet léčit sebe svou malbou a vibrací vlastního obrazu.
Hostem Českého rozhlasu Olomouc v pořadu Větrník dne 28. září 2015:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3481290
Zde si můžete pustit videozáznam z instalace obrazů v galerii KD Elektra Luhačovice dne 10. října 2016:
http://www.luhacovice.cz/27679n-video-vystavu-olejomaleb-nainstalovaly-v-elektre-autorky-del
Dopřejme si každý den jednu hodinu pro svou radost…
Naše tělo je součástí energetického systému a jeho hmotná podstata je řízena psychickými procesy. Ve zdravém těle zdravý duch, proto se vždy nepříjemně projeví nerovnováha – pokud je něčeho moc a něčeho málo, nastane problém. Uvědomuji si tyto protiklady i sama v sobě. Jedná se o energie, vzájemně tvořící jednotu, jejíž rovnováha je pro zdraví velmi důležitá. Tyto protiklady jsou ve formě mužské a ženské energie, ducha a hmoty, aktivity a pasivity. Mozek má také dvě poloviny – hemisféry, které svou aktivitou denně rozvíjíme.
Levá hemisféra ovládá naši vnější část a soustředí se na vnější svět, obsahuje naši vůli, charakter, schopnost prosadit se, projevit se, je zde sídlo rozumu, analytické a logické myšlení, síla, aktivita, vztah k budoucnosti, schopnost dávat. Levá hemisféra představuje naši mužskou část, odráží naše emoční vazby k otci a k mužům obecně. Řídí pravou polovinu těla, tři horní energetická centra 5., 6. a 7. čakru a je spojena s energií duchovní – forma energie JANG.
Pravá hemisféra ovládá naši vnitřní část a soustředí se na naše nitro, je zde citlivost, pasivita, schopnost přijímat, vyživovat, vychovávat, je zde sídlo intuice, obrazotvornosti, představivosti a vnímání věcí za hranicemi rozumového chápání i vztah k minulosti. Pravá hemisféra představuje naši ženskou část, odráží emoční vazby k matce a k ženám. Řídí levou polovinu těla, tři spodní čakry a je spojena s energií Země – forma energie JIN.
Malba mi pomáhá rozvíjet se a inspirovat k další činnosti. Častěji jsem si vědoma jednoty všeho se vším, vzájemného propojení, jelikož všichni jsme součástí přírody. Lépe přijímám sama sebe, takové jaká jsem a chápu lépe i ostatní. Lidé mají podobná témata ke zpracování jako já, protože nic není oddělené. Uvědomuji si stále více, že společné tvoření pomáhá snadněji si uvědomit souvislosti, cokoli namalované je náhle jasněji uviděno a může být i lépe a rychleji zpracováno. Tímto poznáním je spuštěn proces, který vede k životu bez strachu a hodnocení. Roste tím důvěra v sebe, hluboká důvěra ve Vyšší vedení, harmonické uspořádání svého života a teprve touto formou můžeme pomoci ostatním. Žádné naše rozhodnutí tedy není špatné, pouze vede k nové zkušenosti. S ní přichází i nová inspirace k tvorbě.
Uvědomila jsem si, že spojením moudrosti a krásy se dostává do pohybu síla, která probouzí a léčí lidská srdce. Toto je má osobní zkušenost, o kterou se s Vámi ráda dělím.
S láskou Jana Látalová
„Naslouchat ptákům nám nevydělá žádné peníze. Naslouchat ptačímu zpěvu nám neposkytne moc ani slávu. Pozorovat motýla nám nepomůže ekonomicky, politicky ani společensky. Tyto věci nejsou ziskové. Činí nás však šťastnými.“
Osho
Motýl