Aktuálně
Otázka k zamyšlení:
Věnujeme pozornost lásce nebo strachu?
Věnujeme pozornost křivdám nebo požehnáním?
Afirmace dne:
Moje mysl je mým pokladem, a tako ní náležitě pečuji.
Sázím do ní nádherná semínka, aby mi rostly v životě krásné květiny.
Za celý den se neusmála, a tak jsem zeptal, na co neustále myslí.
„Víš, přijde mi, že můj život je na nic, a na co sáhnu, to pokazím.“ Svěřila se.
„Jsou to naše myšlenky, které tvoří, a když je budeme stavět na základě negativních zkušeností z minulosti, budeme vytvářet i nechtěnou budoucnost.“
Vypadala, že jí to dává smysl, ale to jak bude požívat svou mysl, už je jen na ní.
Když zasadíme do země spoustu semínek krásných rostlin a pár semínek plevele, nic zásadního se nestane. Vyrostou úžasné květiny, a plevel se mezi nimi na počátku moc neprosadí.
Jakmile ale budeme sázet pár semínek plevele každý den na stejné místo, a ještě je budeme hnojit a zalévat, bude nám růst pouze plevel.
Pár negativních myšlenek proběhne denně každému člověku hlavou.
Nejde o to, aby každá naše myšlenka byla pozitivní.
Důležité je, aby ty pozitivní převažovali nad těmi negativními.
To dělá z negativní mysli tu pozitivní.
Jenže mnoho lidí nejen, že stále sází stejný plevel na stejné místo, ale ještě k tomu ho hnojí svou neustálou pozorností.
A kam směřuje naše pozornost, tam to roste.
Stav naší mysli není pouze jako zahrada, ale je to zároveň i náš poklad.
Pouze skrze ní tvoříme svou budoucí realitu. Díky ní jsme buď chudí nebo bohatí, zdraví nebo nemocní, spokojení nebo nespokojení, a i přesto si své mysli tak málo lidí všímá.
Lidé chtějí změnit své vnější životy, ale neuvědomují si, že platí „jak uvnitř tak venku“ – nikdy to není naopak.
Nejdříve změňme vnitřní svět v mysli,
a až potom se změní ten náš vnější!
Naše mysl je jako zahrada a naše myšlenky jsou semínka, která do ní sázíme.
Můžeme buď pěstovat krásné květiny, nebo můžeme pěstovat plevel.
Záleží na nás, co si vybereme.
Zdroj: internet